Důvodem, proč jsem se přihlásila na “Koučovací rozhovor” bylo to, že jsem chtěla lépe pochopit své kladné a záporné stránky osobnosti - abych si dokázala správně zvolit práci, na kterou se budu hodit a zároveň, aby mě práce bavila a abych se v ní neztrácela a abych si byla při výkonu práce, jak se říká “jistá v kramflecích”. Na úvod pohovoru jsem se v krátkosti představila, studuji v doktorském studiu. Paní Ing. Pešková mě směřovala svými otázkami k tomu, abych si ujasnila určité osobnostní nastavení. Zda spíše inklinuji k rutinní činnosti nebo tvůrčí, zda vyhledávám kolektiv nebo raději pracuji samostatně. Tyto otázky mi pomáhaly uvědomovat si počas rozhovoru, jaký přístup v pracovním procesu by mi nejlépe vyhovoval.
Pomocí otázek a uvědomování si mého osobnostního nastavení, jsem se dopracovala k tomu, že mám kladný vztah spíše k rutinní činnosti, vzhledem k tomu, že jsem zatím počas studia neposbírala mnoho praktických dovedností. Také že inklinuji spíše ke kolektivní práci a je mi bližší určitá kooperace, ale také to že je mi blízká určitá forma samořízení. Zajímavé bylo i pochopení, jaká forma psychologického nastavení se hodí pro určité povolání, zda u mě figuruje spíše dominantní stránka osobnosti nebo naopak vysoká citlivost nebo empatie.
V minulosti při studiu jsem nikdy nějak dlouhodoběji nepřemýšlela, co přesně mě ke studiu oboru, který jsem vystudovala, vedlo. V rámci rozhovoru se mě paní inženýrka ptala i na to, co mě těšilo v dětském věku. Z této úvahy a po společném zamýšlení se, co to pro mě znamená, jsem se s dopomocí dopracovala k formulaci práce, která zněla: “Přeji si práci, která mě bude bavit, bude to práce, kdy budu v kontaktu s přírodou a práce bude užitečná pro společnost”. Musím se přiznat, že tato část rozhovoru byla pro mě velmi emotivní a nikdy jsem asi do hloubky jako při tomto rozhovoru takto nad mým budoucím povoláním nepřemýšlela.
Toto zamyšlení se bylo pro mě velmi přínosné i celý rozhovor a “koučink”. Zamyšlení se nad rozdíly mezi sebehodnotou a sebevědomím a také určitá sebereflexe, kdy člověk přistupuje ke své osobnosti zodpovědně a hledá v sobě to, co by ho v profesním životě bavilo s ohledem na osobnostní nastavení, bylo pro mě velmi obohacující a zároveň motivující v tomto hledání a hodnocení sebe sama pokračovat. Také to, že člověk k vysněnému povolání může dojít přes určité “přestupní pozice” a že neúspěch při jednom pracovním pohovoru nemusí nutně znamenat katastrofu, ale určité posunutí se třeba jiným směrem a uvědomování si, kudy se při hledání práce ubírat a kudy naopak ne.
Zaujala mě i možnost “worktestu”, kterou bych do budoucna ráda vyzkoušela. Rozhovor mi pomohl k pozitivní motivaci, brát pohovory jako výzvu a připravit se na ně jak po formální stránce, tak i jak přistupovat k požadavkům a dotazům personalistů.
Chtěla bych moc poděkovat za možnost se koučinku zúčastnit a byla bych velmi ráda, pokud bych mohla touto formou pokračovat v osobním rozvoji.

Zeptali jsme se na pár otázek:

• Čím Vám Centrum pro studenty se specifickými potřebami pomáhá? "Konzultace s pracovníky Slunečnice, snazší přístup při řešení potíží se studiem u profesorského sboru."
• V čem spočívá individuální přístup? Čím Vám pomáhají pravidelné individuální konzultace? "Shrnutí nastavených cílů, a vytvoření dalších cílů do příští konzultace."
• Jak byste vysvětlili studentovi, jež uvažuje o vstupu do Slunečnice, jak podpora prakticky probíhá? "Základem všeho je vzájemné vysvětlení toho, jakou podporu student potřebuje k splnění studijních cílů. Tato podpora se samozřejmě může měnit dle aktuální potřeby. Dle dohody studenta s pracovníky Slunečnice se třeba nabízí pravidelné konzultace, kde jsou probírány studijní cíle a jejich plnění."
• Co byste chtěli vylepšit ve Slunečnici? "Nic bych neměnil."
• O co byste přišli, kdybyste nebyli ve Slunečnici? "O pocit že to zvládnu, a jistotu že pokud se ve studiu naskytne nějaký problém tak mám oporu v řešení."
• Jak byste ohodnotili užitečnost podpory? "Maximální."

Zeptali jsme se na pár otázek:

• Čím Vám Centrum pro studenty se specifickými potřebami pomáhá? "Je mi umožněno navýšení času u testů."
• V čem spočívá individuální přístup? Čím Vám pomáhají pravidelné individuální konzultace?" Moc se mi líbí přátelský přístup, jednání a ochota mi pomoct."
• Jak byste vysvětlili studentovi, jež uvažuje o vstupu do Slunečnice, jak podpora prakticky probíhá? "V podstatě stačí si na Slunečnici jen zavolat nebo zajít, říct jaký problém máte. O všem se pobavíte a domluvíte."
• Co byste chtěli vylepšit ve Slunečnici? "Se vším jsem spokojená, akorát by se měla Slunečnice více zviditelnit na webových stránkách školy. O Slunečnici jsem se dozvěděla náhodou na přednášce, což mi přijde škoda, že jsem o ní nevěděla, když jsem si hledala školy a podávala přihlášky."
• O co byste přišli, kdybyste nebyli ve Slunečnici? "Jako student se specifickými potřebami čas navíc u testů potřebuji. Bez slunečnice by mi navýšení času nebylo umožněno."
• Jak byste ohodnotili užitečnost podpory? "Maximální."
• "Touto referencí bych chtěla poděkovat za pomoc, kterou mi Slunečnice poskytla."

Zeptali jsme se na pár otázek:

• Čím Vám Centrum pro studenty se specifickými potřebami pomáhá? "Poskytuje mi materialy ke studiu,když je potřeba prodlouží čas."
• V čem spočívá individuální přístup? Čím Vám pomáhají pravidelné individuální konzultace? "Ujasnit si věci na co se mám soustředit."
• Jak byste vysvětlili studentovi, jež uvažuje o vstupu do Slunečnice, jak podpora prakticky probíhá? "Slunečnici kontaktujete se svým problém a pracovnice vás pote kontaktují."
• Co byste chtěli vylepšit ve Slunečnici? "Momentálně mě nic nenapadá."
• O co byste přišli, kdybyste nebyli ve Slunečnici? "O snazší průchod studiem."
• Jak byste ohodnotili užitečnost podpory? "Maximální."

Zeptali jsme se na pár otázek:

• Čím Vám Centrum pro studenty se specifickými potřebami pomáhá? "Pomáhá mi lépe si zvyknout na nové prostředí, lépe se seznámit s novými věcmi."
• V čem spočívá individuální přístup? Čím Vám pomáhají pravidelné individuální konzultace? "Spolupracuji s Ing. Janyškovou, která si vždy najde pro mě čas, je příjemná, lidská, profesionální a v poslední době také spolupracuji s Ing. Peškovou, s kterou mám taktéž ty nejlepší zkušenosti. Snaží se mi vysvětlit, že můj handicap v žádném případě není překážkou ve vzdělání."
• Jak byste vysvětlili studentovi, jež uvažuje o vstupu do Slunečnice, jak podpora prakticky probíhá? "Napsat nebo telefonicky se spojit se Slunečnici, vysvětlit svůj handicap, doložit zprávu lékaře a poté smluvení si konkrétní schůzky s pracovnicí Slunečnice."
• Co byste chtěli vylepšit ve Slunečnici? "Uvítal bych setkávání studentů Slunečnice při různých akcích, lépe se poznávat."
• O co byste přišli, kdybyste nebyli ve Slunečnici?" Kdybych nebyl ve Slunečnici, přišel bych o možnost začít studium na VŠB bez napětí, o možnost setkat se s příjemnými lidmi, ale i o možnost dostat pomůcky, které mi pomáhají ve studium (učebnice, notebook)."
• Jak byste ohodnotili užitečnost podpory? "Maximální."

Co mi to přineslo? Schůzky mi přinesly sebevědomí a sebejistotu v řešení krizových situací. Ukázaly mi jak efektivně a rozhodně tyto situace řešit a nasměrovat se na další cestu. 

Jak schůzky vypadají? Schůzka začíná představením sama sebe (v případě opakované schůzky, probráním, co se stalo v období mezi schůzkami). Po představení je vysvětlení problému či tématu, kterému se bude schůzka věnovat. Poradce se pak snaží nabídnout nástroje k řešení situace, ale účastník je musím sám aplikovat a najít řešení, což si myslím je efektivní a zapojí účastníka do řešení problému. Na konec přichází shrnutí schůze a reflexe naučených věcí.

Je se čeho bát? Rozhodně ne. Čím dřív člověk přijde, tím dříve může přijít úleva od tíženého problému či situace. Navíc myslím že přijít dnes na psychologické poradenství či mentální koučink není hanba, ba naopak ukázka proaktivity a uvědomělosti nad danou situací.